Odejít studovat. Poznat svět. Získat zkušenosti. A potom vědět, že je kam se vrátit.
Když se mluví o budoucnosti našeho regionu, často slyšíme o silnicích, investicích, budovách nebo číslech. Pro mě má ale budoucnost především lidskou tvář.
Jsou to mladí lidé, kteří tady vyrůstají, studují a začínají přemýšlet, kde jednou budou pracovat, bydlet a zakládat rodiny.
Nechci, aby měli pocit, že jedinou cestou k úspěchu je odejít. A už vůbec nechci, aby odchod znamenal, že se jednou nebudou mít proč vrátit.
Jeďte. Studujte. Poznávejte svět. Ale mějte důvod se vrátit.
Mladým lidem bych nikdy neříkala, že mají zůstat doma za každou cenu. Právě naopak. Ať studují v Praze, Brně nebo v zahraničí. Ať cestují, poznávají jiné prostředí, sbírají zkušenosti a přivážejí domů nové nápady.
Úkolem regionu není mladé lidi držet. Úkolem regionu je vytvořit takové podmínky, aby se jednou chtěli vrátit.
Kvůli zajímavé práci. Dostupnému bydlení. Kvalitním školám pro své děti. Prostředí, ve kterém se dobře podniká. Kvůli kultuře, sportu i obyčejnému životu, který nekončí za dveřmi kanceláře.
A také kvůli pocitu, že právě tady mohou něco změnit. Že jejich znalosti, odvaha a nápady mají doma své místo.
Region bez mladých ztrácí budoucnost
Demografie nám připomíná, že to není vzdálené téma. Královéhradecký kraj měl na konci prvního pololetí letošního roku přibližně 553 tisíc obyvatel. Od začátku roku jejich počet klesl a přirozený úbytek zaznamenaly všechny okresy kraje.
Čísla ale sama nic nevyřeší. Důležitější je otázka, jaký region předáváme další generaci.
Máme tady univerzity, dobré firmy, zemědělství, nemocnice, školy, kulturu, krásnou krajinu a především spoustu schopných lidí.
Potřebujeme ale tyto světy mnohem víc propojovat.
Školy s firmami. Studenty s praxí. Výzkum s podnikáním. Obce s mladými rodinami. Zkušenosti lidí, kteří už něco vybudovali, s nápady těch, kteří teprve začínají.
Právě propojování vzdělávání, praxe a skutečného života regionu považuji za jednu z cest, jak udržet náš kraj živý a sebevědomý.
Náš region. Náš domov.
Možná člověk opravdu musí na nějaký čas odejít, aby zjistil, co pro něj domov znamená.
Mladým lidem z Hradce a okolí bych proto chtěla říct jedno: svět je otevřený. Jeďte ho poznat. Učte se. Sbírejte zkušenosti.
A až jednou začnete přemýšlet, kde chcete žít, pracovat a vychovávat své děti, přeji si, aby náš region byl místem, na které si vzpomenete nejen s nostalgií. Ale jako na místo, kam stojí za to se vrátit.
Protože budoucnost regionu nevytvářejí budovy. Vytvářejí ji lidé.